Deň D - 1 dní = PEŠŤ

Tož dem to doladit! V sobotu sme začali odstraňovat nedostatky zjištěné při testovacích jízdách a mimo opětovného odvzdušnění brzd, dotažení pár šrůbků a odmašlení vnitřku sme sa pustili do výměny předních tlumičů. Na pomoc dojel naštěstí Božátko a to, co sa zdálo na pár chvil trvalo samzřejmě celý deň.Klasicky nás zaskočilo pár neobvyklých patentů, ale celá akca byla ku prospěchu věci. Auto sa zvedlo o šest čísel, takže už nebudeme brat břuchem písek. V nedělu sme u Martina svařili zahrádku a dopasovali nosníky. Kůpené z Peugeota 208 tam moc neseděly a bylo třeba jich malinko zakrátit a převrtat. Sice ještě nemáme nic zbalené, ale na to bude čas jak sa dodělá auto. Věcí co je potřeba dolatit je kotel a času moc néni. V úterý sa kluci porvali s elektriků a domontili přídavné světla. Ve středu přebíráme nálepky umýváme káru a možeme to polepit! Tož včil to je echt speciál. Ve čtvrtek su napnutý jak guma od tepláků a čekám na Juru kdy dofrčí, ať tam možeme naházat věci a vyrzit na přebírání map do Budapešti. Máme dostatečnů rezervu, chceme vyjet v 10:00 a máme tam byt v 17:00. V 10:00 mi Jura volá, že vyjel z Viz. Zjišťujeme, že nesedí šusplech, kerý tam zatím ještě není a máme věcí víc něž je rozumné. O těch věcách, co vezeme sa zmíním ještě jindy. Tak jak tak mám parťáka, který ovládá Tetris a bravurně do auta nacpe hromadu věcí, která sa jevila, jako že ju tam nedostaneme. Po dvůch hodinách později, kdy sa nakonec u sůseda přivalili šusplech natvrdo do podlahy šrůbama, konečně vrážáme na cestu do Budapešti. Auto čopí sice víc, jak na začátku, ale jede. Cajk. Frčíme to normálním tempem kolem 120km/h, Pežotek dostává pohulit a vcelku béká, ale letí jak šíp. Do Pešti přijížďáme před půl šestů a v 17:38 překračujeme Dunaj. Přebíráme mapy a frčíme do oblíbeného Šantýčka složit hlavu a připravit na zítřek.