Deň D + 8 Dhakla-Mauritanian Bivak

Na ubytce sa budíme vyspaní jak páni a dáváme tu aj snídaňu. Dneska to bude dost zajímavé. Abych to upřesnil. Jestli sem sa správně naprogramoval, tak od celého závoda nečekám v podstatě nic. Hlavní je dojet, co sa stane při cestě, je fajň bonus. Dneska ale čekám cosi zvláštního. Proč to? Další tři etapy povedů přes Mauretánii. To je země, kterů dělí na severu s Marokem tzv. území nikoho s minovýma polama, čtvrtina obyvatel ze tří miliónů ludí, co tu žijů je furt v otroctví, aj když už bylo zrušené a za ateismus je trest smrti. A taky spůsta dalších věcí o které není třeba stát. Vyjížďáme z Dakhly a navazujeme zpátky na asfaltovů cestu. Cesta odsýpá a po třech hodinách už sa blížíme hranicám. Mimo značek to ukazujů tabulky s varováním minových polí. Ono sa to známé zvláštní chvění v nohách dostavuje, aj když už to člověk viděl v Bosni. Hold volání přírody mosí chvilku počkat. Na marocké straně to odsýpá, nikdo velice nic nechce a půšťajů nás dál když vidíja, že jedeme Bamako. Sjížďáme z asfatlky za hranicama a dostáváme sa do území nikoho. Toje cca 10km široký pás podél hranic který si nárokovaly oba státy a včil tam néni nikdo. Akorát stovky vraků aut, protože je lepší auta rozebrat než převážat a platit clo, spůsta lidí z okraja společnosti, kteří bydlíja různě ve stanoch a v tých vrakoch. Pokyn byl jasný, nezastavovat nikom za jakýchkoli okolností. Po jízdě cestů tankodromem zastavujeme u Mauretánských hranic. Doktoři nám měříja teplotu a lidi od organizátorů opakujů, že máme jet do bivaku a nezastavovat. Míjáme pár veksláků se simkama a před nama je cca 200 km do půštního bivaku. Strašně tu fůká a cesty sů zaváté pískem. Křížíme koleje na kterých jezdí nejdelší vlak světa a za tři hodky přijížďáme k bivaku a konečně trochu víc testujeme jízdu v písku. Podhušťujeme kola a pořádně to rozpálíme. Auto jak kdyby klůže a zadek mírně plave. Jediné co sa děje sů rany od podvozka. Ale se ztrátáma sa počítá. Dojedeme akorát z blbé strany veliké a dlůhé duny a mosíme ju objet. Vydáváme sa na cestu na kempovací stranu a už to vypadá, že o kamínky na písku sa bude dat chytit. Což není až tak pravda a hnedka sa boříme po šusplech. Pokusy vykopat sa sů marné a nakonec nás zachraňujů Maďaři s Isuzu. Dostáváme sa do bivaku, a kontrolujeme auto. Nic co by sa nedalo opravit drátem. Děláme rychlý servis a valíme sa podívat na dunu.